13. 5. 2015          22:06

Dnes jsem po dlouhé době zavítala na svůj blog. Zjistila jsem, že na tom opravdu nejsem nijak zářně. :D Jako obvykle se vždycky na začátku nadchnu, tak dva dny pracuji z plných sil... a potom nadšení opadne. Tak ale už vážně, měla bych začít psát. Dopsat další část Fänie, začít vůbec psát tu povídku podle NFFORPG... Protože jestli s tím brzo nezačnu, přeroste mi to přes hlavu a jen se naděju a Renjiro a Yui budou třicátníci se spoustou malých roztomilých dětiček, Marise skončí jako troska (nevím, jak moc hůř na tom ještě může být :D) a co se stane s Maku radši ani vědět nechci.
Ale především by to chtělo nějakou zásobu sušenek. Sušenky... to libé slovo jsem už dlouho neslyšela. Nicméně, asi bych nad sušenkami měla přestat přemýšlet když žádné nemám, hrozí vážné nebezpečí, že si poslintám klávesnici.
No, došla jsem k závěru, že asi teď hlavně načerpám nějakou inspiraci a tvořivou sílu tím, že si konečně přečtu povídky mého velkého vzrou, nebo snad vzoryně? Ichi senpai z NFFORPG! Na její povídky se vážně těším, protože už má určitou praxi, je mi obecně smypatická... A hlavně má dle mého názoru poměrně vytříbený literární vkus. No, doufám, že jestli sem někdy zabloudí, nezrudne a nepraskne. A) co bych si bez ní v NFFORPG počala? B) komu by se to chtělo uklízet? (Promiň Ichi, k večeru se moje schopnost krocení se pomalu vytrácí...)
Cítím, že tuhle úvahu bych už raději vážně měla utnout. Jinak by totiž mohl někdo přijít k újmě. Ale kdo? "To se nikdy nedozvíme." řekl zahradní trpaslík Norbert a odešel se schovat do křoví.

Oyasumi, mozek se mi nějak zatemňuje. Ale proč mi to tak přijde? Že by snad, Norbert...? 

* A moje profesionální ilustrace, která vůbec není ovlivněna únavou, špatným osvětlením a nevlastnictvím grafického tabletu... :D

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one